Tři Sestry: Na Exx

Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 

Životní styl - Hudba

      Tři sestry přicházejí po dvou letech s dalším albem. Rozhodně má co nabídnout nejen skalním příznivcům.

      Letošní rok přinesl v našich krajích mimo politických krizí, afér a katastrof také něco pozitivního. V duchu oslav dvacátého výročí založení vydala punk-rocková kapela Tři sestry album Na eXX. Těžko říci, zda nás má album čím překvapit, spíše by se dalo říct, že se jedná o udržování kvalitního průměru v českých luzích a hájích. V době mánie okolo produktů projektu Superstar přináší vítanou změnu.

      Hudebním stylem navazuje na předchozí Školu lihových umění. Vtipné a jako vždy originální Hagenovy texty zaručují třičtvrtěhodinku oddechové zábavy. Stejně jako na předchozích albech zde najdeme doslova sociologický rozbor české společnosti – od mezilidských a rodinných vztahů přes všemožné úchylky až k nekonečným večírkům.

      Hned v úvodu se rozjede chytlavá melodie songu Alkohol je. Doufám, že brzy osloví lidi na rockových diskotékách, protože rozhodně má na to, aby rozeskákala dav, který si při tom ještě bude prozpěvovat její refrén. Pánové z Tří sester nám ale ani v dalších skladbách nedají oddechnout, následuje Montér údržbář a Čaroděj ze země Koz. Tempo zvolní až při Pumpě. U této písničky vidím jasnou snahu a cíl prosadit album v komerční sféře. Inspirován Kingovou povídkou zde Fanánek vzdává hold mrtvým českým hudebníkům. Je fajn, že právě díky této skladbě mohl člověk zas jednou slyšet Tři sestry i z českých rádií.

      Třem sestrám se nevyhnul ani celosvětový problém terorismu, takže se z písně Dědeček hrdina dozvídáme o tom, jaký osud potkal teroristu Zarkávího. Samozřejmě je nám vše opět podáno – jak jinak než ve velmi zábavné a odlehčené formě. Následující songy drží dobrý průměr celého alba, občas mírně vybočí z tempa písničky jako Od 10 k 5, která rozhodně nepostrádá rychlost a dynamiku. Stejně tak Vosa se zákonitě musí zařadit ke skvostům tohoto alba. Pánové z Třech sester zde ukážou, jak pěkně se dá rozvinout téma „jedné staré básně“.

      Šanci zařadit se do zlatého fondu hospodského punk-rocku má Silvestr, jedna z posledních písní alba. Tady si autoři zahráli na malíře a pokusili se namalovat silvestrovské scény. Nedovedu si představit lepší vyobrazení bujarého veselí. Závěrečné melancholické Ahoj představuje milé rozloučení.

      Co říci ve zkratce na závěr? Tři sestry rozhodně nejsou kapelou pro všechny, ale věřím, že zarytí fanoušci nové album s nadšením přivítali, a místo si najde i u běžných posluchačů, byť by je měli poslouchat jen z jukeboxu při posezení ve svém oblíbeném klubu.