Pouliční násilí I: Než dojde ke konfliktu

Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 

Military - Taktika a přežití

Úvodní článek série je věnován momentům, které předchází pouličním konfliktům, a prvním okamžikům po napadení.

       Možná patříte mezi většinu nekonfliktních lidí, kteří se vždy snaží vyřešit jakékoliv potíže diplomaticky, případně méně diplomaticky s využitím síly zákonů. Proti tomu se nedá nic namítnout, je fajn, když se k sobě všichni chovají hezky přátelsky, bez ohledu na situaci. Problém je ale v tom, že lidé takoví jednoduše nejsou. V závislosti na tom, v jakém prostředí se pohybujete, můžete dříve nebo později narazit na někoho, komu nečiní potíže prosazovat svůj názor hrubou silou.

       Proto je dobré udělat si předem jasno, jak s takovou situací naložíte. V první řadě je třeba zavrhnout řešení ve stylu „nastavit druhou tvář“. Chcete-li z případného konfliktu vyváznout se zdravou kůží (a vším, co máte pod ní) a zároveň bez případných potíží se zákonem, musíte být připraveni. A to na cokoliv.

       Ideálním řešením konfliktů je, že se jim budete snažit vyhnout a předejít. Budete se divit, ale jde to. Stačí, když si případných potížistů nebudete všímat. Určité typy lidí jednoduše vyráží do ulic s tím, že konflikt přímo vyhledávají – různí opilci a feťáci z řad alternativní krajně levicové mládeže, které můžete potkat v MHD, tlupy fotbalových fanoušků, bezdomovci, kteří se do vás pustí, když jim nepřispějete na chlast, ale i (za běžných okolností) normální alkoholem podroušení lidé, se kterými se setkáte třeba na záchodech vašeho oblíbeného klubu. Takovým lidem často stačí drobná záminka – vtípek, slovní komentář jejich vzezření či pouhý oční kontakt.

       Těmto typům je dobré se vyhýbat, zbytečně je neprovokovat, a pokud se k něčemu schyluje, alespoň ze začátku se snažit řešit problém slovně. Často stačí jen přejít na protější chodník, zajít na chvíli do nejbližšího obchodu.

       Jestliže se vám nepodaří potížím vyhnout, hraje ve váš prospěch alespoň skutečnost, že členové z této skupiny „provokatérů“ pravděpodobně nebudou nijak dobře vyzbrojeni. Přesto je dobré počítat se vším – jehla ze stříkačky feťáka infikovaného žloutenkou přinese člověku z dlouhodobého hlediska větší potíže než poctivý zásah kudlou. Pokud není jiné východisko než fyzický souboj, snažte se držet si takové lidi od těla, přestože oni se budou snažit o pravý opak. Vhodnou „pomůckou“ do takového souboje je teleskopický obušek (při jeho výběru se raději obloukem vyhněte kusům prodávaným za pár desetikorun na tržnici – recenze a hodnocení přineseme v některém z dalších článků).

       Pomocí obušku můžete velmi dobře kontrolovat situaci i v případě, kdy čelíte mírné přesile, a zároveň si díky jeho délce udržíte od protivníků dostatečný odstup. V očích zákona působí obušek také mnohem lépe než pistole či nůž, přestože dokáže být stejně účinný. Teleskopický obušek sice není tak efektní jako bleskurychle tasená pistole, stačí však první kontakt tvrdého kovu s kostí a protivník si dvakrát rozmyslí, zda pokračovat v útoku. Dobře trénovaný profesionál může s obuškem získat převahu i nad na první pohled lépe vyzbrojenou přesilou protivníků. O tom svědčí i příběh českého policisty na misi v Libérii.

       Jakkoliv nelogicky to zní, zkuste protivníkovi po prvním odraženém útoku dát prostor, aby utekl. Pokud využijete fyzické převahy a začnete jej řezat hlava nehlava, sám se vcítí do role oběti, začne vás útočit ještě zarputileji a drobná šarvátka se může záhy změnit v boj o život.

       To by pro začátek stačilo. V následujících článcích bych se rád věnoval konkrétním situacím, technickým prostředkům a také právním aspektům sebeobrany. Máte-li konkrétní přání, budu rád, když ho sdělíte třeba formou komentáře k tomuto příspěvku.

Komentáře a dotazy k produktu  

 

0 #1 BLACKBURN 2010-05-14 22:05

Tleskám, velice užitečný tento web.

Citovat

 

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.

Přidat komentář

Jméno (nutné)

Webstránka

Title

Obnovit

Odeslat

Zrušit

JComments